Děťátko je na světě, vy diskutujete na internetu s dalšími maminkami nad tou nejlepší výchovou a zapomínáte, že každý správný rodič vycítí, co jeho potomek potřebuje. A když si nevíte rady ani vy, ani další moderně smýšlející matky, můžete se obrátit třeba na knihy. Takových, které se zaobírají výchovou, je na trhu mnoho. Napsali je odborníci, kteří, jak doufám, sami jsou rodiči a celý život se zaobírají dětskou duší.
Dnes je celý svět plný nešťastných mladých lidí, kteří se nemají rádi, jsou pod neustálým tlakem a hledají východisko v pití alkoholu, drogách, nebo zajdou do krajnosti a spáchají sebevraždu.
Jejich budoucnost je ve vašich rukách. a učtesvé malé, aby se mělo rádo.
Neříkejte svému dítěti, že je hloupé, nebo ošklivé. Začne se podceňovat a získá pocit, že ho maminka nemá ráda, protože není takové, jaké by si přála mít. Ona slova typu „Jdi od toho, radši to udělám sama!“ nebo „Ani to nezkoušej dělat, stejně to zkazíš, škoda materiálu!“ jsou pro dítě v kterémkoli věku bolestivá a ponese si je celý život. Radši mu jen poraďte, nebo pokud bude souhlasit, pomozte, ale neodrazujte ho slovy, která pochopí tak, pro vás není dost dobré a samo je k ničemu.
Je důležité, aby byl dítěti předkládán určitý model. Je nesmysl dítěti bitím „vysvětlovat“, že nesmí vůči druhým používat násilí.
Stejně nesmyslné je pořídit dítěti zvířátko, aby se naučilo určité odpovědnosti, ale nevysvětlit mu, jak se s živým tvorem nakládá a že to není hračka, byť je velice roztomilé a svádí k hraní.
Necháváte ho dívat se na televizi a nevíte, co sleduje? Myslíte, že je vhodné, aby se dítě dívalo na násilnické scény? Když už se vám nepodaří uhlídat sledovaný program, vysvětlete mu, že herci se nic nestalo, ale ve skutečnosti by taková situace skončila velkou bolestí a smrtí.
Rozmohl se velký nešvar. Spousta dětí nemá od rodičů stanovené hranice. Mám pocit, jako by se rodiče báli reakce svých potomků na slovo ne. Přitom potřebují cítit, kde jsou jejich hranice. Jejich pevnost nemá nic společného ať už s fyzickým, či psychickým násilím, nebo křikem. Jde spíš o určitost v postojích a hlasu. Pravda, v době dospívání díky tomu nebudete zrovna oblíbení, riskujete hádky, ale nenechte se zlomit. Jinak vás má potomek na lopatkách.
Nebuďte až příliš ochranitelští. Váš život se nesmí točit jen kolem nich.
Nepřisuzujte jim zvláštní význam (uskutečňování rodičovských představ, nebo aby byly vaší životní náplní). Stanou se tak života neschopnými.
Respektujte vaše dítě, posilujte v něm pocit jeho vlastní hodnoty, utvrdíte v něm spolehlivost a usnadníte orientaci v životě.
Cítí-li, že je přijímáno takové, jaké je, vydrží frustrace i zklamání.
Nenechte ho řešit si samostatně problémy, získá tím pocit, že je vám lhostejné.
V nemoci ho nelitujte, to vede k sebelítosti. Nemoc prostě patří k životu.
Řešte situace správně a vychováte slušného a samostatného člověka, který se v životě ani ve světě neztratí.